Stále více umělé inteligence v dopravě
Technologický pokrok stále více mění tvář dopravy. Umělá inteligence (AI) a automatizace hrají stále důležitější roli při řízení provozních procesů. Podle prognóz se do roku 2025 umělá inteligence změní z nástroje pro podporu jednoduchých úkolů na technologii umožňující autonomní rozhodování. Nástroje založené na umělé inteligenci umožní dynamické přizpůsobení tras v reálném čase – v závislosti na stavu silnic a povětrnostních podmínkách – a umožní efektivnější plánování činností údržby, čímž se sníží prostoje. Podpora digitalizace, kterou prosazují dopravní politiky EU, urychluje modernizaci dopravních systémů, zvyšuje bezpečnost a podporuje udržitelnost prostřednictvím inteligentních dopravních systémů.
Je však třeba poznamenat, že všechny tyto ambiciózní cíle a hrdě vykreslené zprávy se nepromítají do situace sektoru malých a středních podniků, který výrazně zaostává za rozvojem inovací a soustředí se na snahu udržet likviditu a přežít v nestabilních tržních podmínkách.
Inteligentní dopravní systémy hrají v moderní logistice stále důležitější roli a přinášejí změny, které umožňují optimalizaci řady procesů. Technologie internetu věcí (IoT) umožňují sledování vozových parků a skladů v reálném čase, což vede k lepšímu využití zdrojů a možnosti optimalizovat trasy a celé dodací cesty. Pokročilé algoritmy v systémech ITS nyní umožňují přizpůsobovat dopravní plány i měnícím se podmínkám na silnicích a počasí. Účastníci dodavatelských řetězců tak mohou dosáhnout významných úspor pohonných hmot a zároveň snížit emise CO2. Automatizace skladování zároveň umožňuje efektivnější řízení zásob a přesné předvídání poptávky, což minimalizuje riziko nedostatku zboží ve skladu a zvyšuje kvalitu služeb.
Internet věcí a dekarbonizace
Dá se říci, že internet věcí v současné době přináší revoluci v odvětví TSL a nabízí nové možnosti monitorování a správy majetku – a tento trend bude jistě pokračovat i v roce 2025. Lokalizační a diagnostické senzory umístěné na vozidlech (ale také v logistických centrech) poskytují podrobné údaje, které umožňují rychlou reakci v případě nesrovnalostí, a zvyšují tak bezpečnost dodávek. Integrace se systémy správy vozového parku umožňuje optimalizovat trasy a efektivněji využívat vozidla, čímž se snižují provozní náklady a emise CO2.
Automatizace procesů sledování zásob a předvídání poptávky dále zefektivňuje dodavatelské řetězce, což je v rychle se měnícím obchodním prostředí klíčové.
Přechod na bezemisní dopravu nabírá na síle v reakci na ambiciózní klimatické cíle Evropské unie. Silniční nákladní doprava se v současné době podílí na emisích CO2 v EU přibližně 25%, což ji staví do centra úsilí o dekarbonizaci. Investice do infrastruktury, jako jsou dobíjecí stanice pro elektromobily a vodíkové čerpací stanice podél hlavních dopravních koridorů, mají zásadní význam pro rozvoj čistších druhů dopravy. Na evropském trhu se objevuje stále více modelů nákladních vozidel s nulovými emisemi, které se osvědčují v regionální a městské dopravě a v současné době mají dojezd dvě stě až čtyři sta kilometrů.
Elektrická nákladní vozidla jsou příliš drahá
Prognózy pro rok 2025 předpokládají další rozvoj infrastruktury a zvýšení podílu vozidel s nulovými emisemi v nákladní dopravě. Podle zpráv z trhu se očekává, že přibližně 10% nových registrací těžkých užitkových vozidel v EU budou tvořit modely s nulovými emisemi a síť veřejných dobíjecích míst pro tato vozidla se zvýší na dva tisíce. Za zmínku stojí také inovativní projekty, jako je elektrifikace dálnic pomocí pantografů, které se testují v Německu a Švédsku.
Hlavním problémem a výzvou však zůstávají vysoké pořizovací náklady na vozidla s nulovými emisemi, které jsou v současnosti 2-3krát vyšší než u tradičních spalovacích modelů (v závislosti na typu a modelu). Díky podpůrným programům a rostoucímu rozsahu výroby však lze očekávat, že se budou v dlouhodobém horizontu postupně snižovat.
Z regulačního hlediska se v roce 2025 očekávají přísnější normy pro emise CO2 a další finanční pobídky pro společnosti investující do bezemisních technologií. Všechna tato opatření spolu s technologickým pokrokem mají za cíl utvářet budoucnost dopravy, která bude ekologičtější, účinnější a přizpůsobená výzvám dnešního světa a vyvíjející se ekonomiky.
Intermodální doprava je stále běžnější
Intermodální doprava v Evropské unii hraje klíčovou roli v udržitelném rozvoji odvětví dopravy, neboť integruje různé druhy dopravy s cílem zvýšit účinnost a snížit emise. V posledních letech roste zájem o tento segment díky politikám EU podporujícím ekologická řešení a potřebě optimalizovat dodavatelské řetězce. V roce 2023 se však intermodální trh v EU potýká s určitými problémy.
Pokles světového obchodu a probíhající ozbrojený konflikt na Ukrajině ovlivnily dynamiku nákladní dopravy. Podnikatelé se museli přizpůsobit měnícím se podmínkám, což přineslo potřebu zvýšit flexibilitu a zavést inovativní řešení, zejména organizační (zlepšení dynamiky plánování, netradiční operace dodávek na poslední míli).
Navzdory těmto potížím zůstává výhled do budoucna pozitivní. Prognózy pro rok 2025 naznačují další růst intermodální dopravy v EU. Tento růst bude podpořen investicemi do infrastruktury, jako je výstavba nových terminálů a modernizace stávajících terminálů, což by mělo zvýšit kapacitu a efektivitu prováděných přepravních operací. Iniciativy EU, jako je Zelená dohoda, navíc podpoří přesun nákladní dopravy ze silnic na ekologičtější druhy dopravy, včetně železnice a vnitrozemských vodních cest.
Pozornost věnovaná předpovědím
Při tomto prognózování je však třeba být opatrný vzhledem k tomu, že stejná hesla se opakují již desítky let a změny na trhu, zejména v souvislosti s krizí, jsou pokaždé zaznamenány na nižší než očekávané úrovni. Je však třeba také poznamenat, že rozvoj intermodální dopravy přispívá k cílům EU v oblasti klimatu, snižuje emise skleníkových plynů a podporuje udržitelný rozvoj. Lze tedy předpokládat, že v roce 2025 se podíl intermodální dopravy na celkovém objemu přepravy zboží bude neustále zvyšovat, což pozitivně ovlivní image i konkurenceschopnost evropské ekonomiky.
